FAQ

Důvodů, proč se stromy v lokalitě nevyskytují či nemohou vyskytovat, může být celá řada. Mezi hlavní patří pod povrchem umístěné inženýrské sítě (voda, plyn, veškeré kabely) a jejich ochranná pásma. Druhou nejčastější překážkou je památková ochrana dané lokality. Pro získání alespoň základního přehledu navštivte www.geoportalpraha.cz, najdete zde inženýrské sítě zanesené v mapové aplikaci. Také je třeba udržovat spon, tedy prostor mezi jednotlivými stromy ve stromořadí, takový, aby měly všechny dostatek prostoru pro svůj růst a nedocházelo ke konfliktům s dalšími stromy, ale i veřejným osvětlením, mobiliářem atd. Pokud jsou všechny předpoklady splněny, je třeba se ujistit, že daná plocha patří do správy TSK. Pro tuto informaci využijte náš kontaktní formulář nebo se obraťte na odbor evidence majetku magistrátu hlavního města Prahy. O výsadbách stromů dále pojednává Městský standard uličního stromořadí.

V poslední době přibývají požadavky na vysazování nových stromů v ulicích. Stejně tak ovšem přibývá žádostí, abychom stromy káceli či je ořezali do té míry, že už nebudou plnit své funkce a zcela změní svůj přirozený tvar. Každý případ posuzujeme individuálně, nicméně přínosy stromů v ulicích jsou nezpochybnitelné a převažují nad jejich negativy. Kácení vzrostlého stromu je vázáno na povolení příslušného městského úřadu, který se řídí zákonem o ochraně přírody a krajiny. Ten navíc ve většině případů požaduje náhradní výsadbu – to znamená, že strom bude pouze nahrazen novým. Pro další informace prosím kontaktujte odbor životního prostředí ve vaší městské části nebo využijte náš kontaktní formulář.

V našem městě vidíme případy psy „učůraných“ patek celých kovových zábradlí, sklepních mříží atd. Výsledky působení moči jsou tedy zcela patrné a prokazatelné i na odolnějších materiálech než jsou kmeny dřevin. Při každodenní zátěži a ve větším měřítku, která je ve městě typická, psí moč stromy opravdu poškozuje. U mladých stromů rozleptává kůru kmene stromů, u starších výrazně mění chemismus stanoviště stromů. Dlouhodobě tak snižuje věk dožití i velikost vzrůstu stromů. Prosíme vás proto, zaveďte pejska (a případně i sebe a vaše děti) na záchod někam jinam než na kmen stromu. Stromy vám poděkují svým delším životem.

Tomuto tématu se podrobně věnujeme v dokumentu Desatero Street Gardeningu. Spontánní zahradničení v ulicích jednoznačně upřednostňujeme v travnatých pásech, nikoli však v už tak omezeném prostoru stromů, které kromě vody a slunce potřebují hlavně klid a dostatek půdního vzduchu. Vrstvení další zeminy na už tak omezený prostor stromům skutečně neprospívá. V horkých dnech můžete stromům dopřát zálivku. Pokud máte ale pocit, že je třeba někde stromům pomoci, ideální je dát nám vědět prostřednictvím kontaktního formuláře.

Výsadby dřevin provádějí odborníci dle nejnovějších poznatků a městských standardů. Nejlépe pomoci můžete společným monitoringem v rámci dlouhodobé péče. Pomozte nám vytipovat stromy, u kterých máte pocit, že nejsou dostatečně zalité, případně stromy, jejichž větve jsou trvale poškozovány auty. I přes pravidelný monitoring je možné, že některé dílčí nedostatky nám mohou uniknout. Kontaktovat nás můžete prostřednictvím tohoto formuláře.

V rámci péče o trávníky se snažíme řídit metodickým doporučením pro provádění sečí ve vhodných agrotechnických lhůtách. Vzhledem k extrémním jevům počasí se však může stát, že reakcí trávníku na seč bude jeho zežloutnutí a hybernace – ta je však dána spíše extrémním suchem nežli vlastní sečí – tou je pouze uspíšena. S přísunem vláhy se trávník opět zazelená. V rámci systémové správy zeleně se, zejména za pomoci pravidelných sečí v dostatečné četnosti, a nyní již i prvků modrozelené infrastruktury, postupně snažíme o zlepšení stavu travnatých ploch a dostupnosti vody pro ně. Ani tato opatření však v drtivé většině nezabrání zežloutnutí travnatých ploch v extrémních dlouhotrvajících vedrech.

Nejvhodnější doba pro prořez stromů je zejména první polovina vegetace. V předjaří je vhodné řezat především při větší intenzitě řezu. Obecně je vhodné provádět řezy v co nejnižším stáří jedince, resp. jeho řezané části. Řez v mrtvém dřevě je možný kdykoliv, části bezprostředně ohrožující provozní bezpečnost je nezbytné odstraňovat okamžitě. Naopak nejméně vhodná doba je při trvalejší teplotě pod -5 °C, respektive hrozí-li ještě její výskyt a před plným olistěním u tzv. „plačících“ stromů (bříza, javor, ořešák, habr). Při navrhování pěstebních opatření (řezů) je vždy brán v komplexní úvahu i zdravotní stav stromu a jeho aktuální vitalita, jakož i poloha a okolní podmínky.

Zde se k tématu dozvíte více:
Celopražské prořezy stromů
Proč a jak provádíme řezy stromů
Kde momentálně provádíme řezy stromů?
Řezy stromů

Jako vše živé, i strom během času zaniká. V nepříznivých podmínkách, které ve městě panují, přichází tento zánik zpravidla mnohem dříve nežli v optimálních přírodních podmínkách. Zánik stromu často navíc doprovází přítomnost dřevokazných hub způsobujících snížení stability stromu nebo jeho částí, a to včetně podzemních. Může tak docházet k vylamování větví, rozpadům koruny nebo pádům celých stromů. Tyto jevy, běžné a normální ve volné přírodě, si v prostředí města nemůžeme dovolit. Riziko poškození majetku či dokonce zranění osob je zde příliš vysoké. Mnohým popsaným jevům jsme schopni dlouhodobě bránit sledem arboristických opatření jako jsou vazby či sledy určitých typů řezů. V dlouhodobém horizontu však vždy přijde okamžik zániku jedince. Se zvážením všech možností a zevrubným posudkem stavu stromu je pak nutné přistoupit k jeho odstranění. Po odstraněném jedinci se vždy snažíme v co nejkratším možném čase na dané místo vysadit strom nový, kterému v rámci možností konkrétního místa vylepšujeme stanoviště, aby byla co nejvíce zvýšena perspektiva jeho dlouhodobého úspěšného růstu. Více informací najdete ve Standardu uličního stromořadí.